Sociální sítě

Sociální sítě. Někdo je miluje, jiný na ně zanevřel. Ale ruku na srdce, kdo z nás je dneska aspoň občas nepoužije? Ať už hledáme inspiraci, chceme si pokecat s přáteli, nebo jen tak prokrastinujeme. Sociální sítě jsou prostě součástí našich životů a není na tom nic špatného. Jako se vším, jde jen o to, jak je používáme. I když někdy vás mohou totálně pohltit a můžete u nich strávit i dokonce několik hodin. Můžete si v telefonu nastavit upomínku, kdy vás telefon pohlídá, jak dlouho jste připojený online. Podle mě velice chytrá a užitečná věcička.

Na jednu stranu je ale skvělé, jak dokážou spojovat lidi. Vidíte, co dělají vaši kamarádi, i když žijí na druhém konci světa, a máte pocit, že jste jim pořád nablízku. Můžete si psát, sdílet fotky, zážitky, a dokonce se přes ně i seznámit. Kolik lidí už našlo lásku nebo nové přátele právě díky sociálním sítím? Spousta! Na druhou stranu, občas si musíme dát pozor, aby nás to všechno nesemlelo. Když vidíte jen dokonalé fotky, krásné domovy, luxusní dovolené a šťastné tváře, člověk si snadno začne připadat, že jeho vlastní život není dost dobrý. Ale pravda je, že sociální sítě jsou často jen takovou výlohou. Každý tam ukazuje to nejlepší, ale už ne vždy to, co se děje v zákulisí. A to je důležité si připomínat.

Já sama si myslím, že klíčem je mít zdravý přístup. Neporovnávat se s ostatními, nesnažit se za každou cenu získat co nejvíc lajků, a hlavně si občas dát pauzu. Stačí vypnout telefon a být chvíli jen tady a teď. Sociální sítě nikam neutečou, ale ten moment klidu a reálného života by vám mohl uniknout. A taky se snažím si připomínat, že sociální sítě jsou nástroj. Můžou nám sloužit, můžou nás inspirovat, ale nikdy by nás neměly ovládat. Protože to, co opravdu dělá náš život krásným, se většinou děje mimo obrazovku. Proto si nastavte hlídače, ať nestrávíte u sociálních sítích vzácné hodiny, které máte. Neříkám, že to potřebuje každý. Někdo má tu zdravou intuici kdy odejít, ale někdo ji nemá.